Přehled panovníků na Českém území

18. prosince 2010 v 17:10 | kišule =D

Přehled Panovníků od Sámovy říše (623/4) po vznik samostatného československého státu (1918).



SÁMOVA ŘÍŠE:

Sámo (623/4 - 658/9)
Franský kupec, vůdce kmenového svazu Slovanů existujícího v 7.století a označovaného jako Sámova říše .


VELKÁ MORAVA:

Mojmír I. (asi 830-846)
První historický známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců .

Rostislav (846-870)
Za jeho vlády k nám přišli věrozvěsti Cyril a Metoděj. V říjnu 1994 byl prohlášen za svatého.

Svatopluk I. (870 -1894)
Třetí a nejvýznamější panovník Velkomoravské říše. Uskutečnil významnou společenskou a vojenskou reformu.

Mojmír II. (894-907)
Čtvrtý a poslední historicky známý panovník Velkomoravské říše. Vyslal poselství do Říma k papeži.


ČESKÉ KNÍŽECTVÍ:

Bořivoj I. (867-888/9)
První historicky doložený český panovník a zároveň první křesťanský panovník.

Spitihněv I. (889-915)
Nad řekou Vltavou nechal vystavět knížecí palác. Tím vlastně položil základy Pražského hradu.

Vratislav I. (915-921)
Legendy Vrastislava popisují jako schopného panovníka, jako první rozšířil území za hranice české kotliny.

svatý Václav (921-935)
Kníže a světec,ochránce české země. Pečoval o chudinu. Nestrpěl křivdu. Bratr Bolesav ho nechal zavraždit.

Boleslav I. (935-967/72)
I přes bratrovraždu jeden z nejúspěnějších českých panovníků. Za jeho vlády se české země velmi povznesly.

Boleslav II. (967/72-999)
Přezdívaný Pobožný. Byl český kníže z rodu Přemyslovců, podle kronikáře Kosmy ochránce sirotků a vdov.

Boleslav III. (999-1002)
Přezdívaný Ryšavý. Krutý a nelítostný panovník. Jeho násilnická vláda zahájila první vážnou krizi přemyslovského státu.

Vladivoj (1002-1003)

Jeho původ není jasný. Byl dosazen na knížecí stolec po útěku Boleslava III. Podle kronikářů se upil k smrti.

Jaromír (1003, 1004 - 1012, 1033-1034)
Vlády se ujal celkem třikrát. Pokadé ho o ni připravil nějaký z jeho lstivých bratrů. On je všechny přežil.

Boleslav Chrabrý (1003-1004)
Polský kníže, později se stal také prvním polským králem. Dočasně byl také vládcem Čech.

Oldřich (1012-1033, 1034)
Vyvedl zemi z krize způsobené boji o moc mezi syny Boleslava II. K Čechám trvale připojil Moravu.

Břetislav I. (1034-1055)
Velice silný a sebevědomý panovník.Podnikal cesty do Polska. Svoji manželku Jitku unesl z kláštera.

Spytihněv II. (1055-1061)
Podle kronik velmi krásný muž. Ze Sázavského kláštera vypudil slovanské mnichy, které nahradili mniši němečtí.

Vratislav II. (1061-1092)
Za věrné služby dostal od císaře královskou korunu (avšak jen nedědičnou, která nepřecházela na jho potomky).

Konrád I. (1092)
Za krátkou dobu své vlády se pouze marně pokusil spojitpražské a olomoucké biskupství.

Břetislav II. (1092-1100)
Roku 1094 zakázal pohanství, nechal vykácet posvátné stromy a háje. Podporoval pronásledování Židů.

Bořivoj II. (1100-1107, 1117-1120)
S bratrancem Svatolplukem se zapojil do bojů o trůn v Polsku. Získal úplatek,ale se Svatoplukem se nerozdělil.

Svatopluk Olomoucký (1107-1019)
Knížecí stolec získal pomluvymi a intrikami proti svému bratranci Bořivoji II. Při tažení do Polska byl probodnut kopím.

Vladislav I. (1019-1117, 1120-1125)
Výborný diplomat, účastnil se svatby císaře  Jindřicha V. Podařilo se mu navázat dobré vztahy s německými sousedy.

Soběslav I. (1125-1140)
Dobrý panovník,který se staral o zvelebení české země. Nechal nocě opevnit Pražský hrad a zahájil jeho stavební úpravy.

Vladislav II. (1140-1172)
Za věrné služby císaři získal královskou hodnost (nedědičnou). Jeho vláda přinesla českým zemím velký rozkvět.

Bedřich (1172-1173, 1178-1189)
Jeho vládou začal čtvrtstoletí trvající státní úpadek. Se svým bratrem vyplenil část Moravy.

Soběslav II. (1173-1178)
Známý jako "kníže sedláků", české šlechtě nedůvěřoval. Podporoval církev a jako první udělil práva pražským němcům.

Konrád II Ota (1189-1191)
Historici mu přiznávají zásluhy za sjednocení státu a upevnění právních základů. Vyčítají mu nečestné jednání.

Václav II. (1191-1192)
Za svého knížecího trůnu byl pr měsíců po nástupu vypuzen pražským arcibiskupem.

Přemysl I. Otakar (1192-1193)
Od 1197 Třetí český král a první český,kterému se podařilo dědičně zajistit královský titul i pro své potomky.

Jindřich Břetislav (1193-1197)
Pražský biskup, který se násilím a úskoky chopil na čtyři roky vlády v zemi. Přamysl I. Otakar musel odejít do vyhnanství.

Vladislav Jindřich (1197)
Po biskupově smrti byl na knížecí stolec povolán bratr Přemysla I. Otakara.Nakonec z něj dobrovolně odstoupil.


ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ:

Přemysl I. Otakar (1198-1230)
Třetí král z rodu Přemyslovců a první český král,kterému se podařilo dědičně zajistit královský titul i pro své potomky. Doument Zlatá bula sicilská přinesl českému státu  řadu důležitých práv.

Václav I. (1230-1253)
Do Čech přivádí gotický životní styl, rytířskou kulturu a turnaje. Šíří se obliba dvorské poezie a zpěvů. Poskytl privilegia Židům. Na lovu přišel o levé oko.

Přemysl II.Otakar (1253-1278)
Řečený král železný (podlebrnění rytířů) a zlatý (podle bohatství). Za jeho vlády dosáhlo české království obrovského rozmachu. Byl to velkomyslný, ušlechtilý muž.

Vácav II.(1278-1305)
Českým králem se stal jako sedmiletý. Místo něj ale vládl markrabě Ota Braniborský. Václav II. byl bystrý člověk s dobrou pamětí. Místo válčení dával přednost diplomaickému vyjednávání.

Václav III. (1305-1306)
Poslední český panovník z dynastie Přemyslovců. V opilosti prý rozdával královský majetek. Už v 16 letech byl zavražděn. Legitimní větev Přemyslovců tak vymřela.

Jindřich Korutanský (1306, 1307-1310)
Na český trůn se dostal díky sňatku s nejstarší sestrou zavražděného Václava III. Podle historiků to byl bezcharakterní a nic nedělající panovník. Popudil si proti sobě šlechtu i chudý lid.

Rudolf I. Habsburský (1306-1307)
Dva týdny po volbě Jindřicha Korutanského za krále vtrhnul s vojskem do Čech. Někteří předáci českého panstva se za úplatu přidali na Rudolfovu stranu a Jindřich načas prchnul ze země.

Jan Lucemburský (1310-1346)
Na český trůn se dostal sňatkem s Eliškou Přemyslovnou. v domácí politice příliš neuspěl - prý neměl Čechy v lásce. Zato byl častým hostem francouzských králů, říkalo se mu "král diplomat".

Karel IV. (1346-1378)
Nejznámější ze všech českých králů, nazývaný "Otcem vlasti". Stál u zrodu Nového Města pražského a nechal vybudovat Karlův most. Roku 1348 založil Karlovu univerzitu. Na jeho popud byla zhotovena Svatováclavská koruna.

Václav IV. (1378-1419)
Korunován byl  už ve dvou letech - ještě za života svého otce Karla IV. Místo královských povinností však upřednostňoval lovy a pitky. Nerozhodný král tápal skoro ve včech politických otázkách.

Zikmund Lucemburský (1436-1437)
Bratr Václava IV. Tvrdý, cílevědomý panovník, ale v Čechách neoblíbený kvůli kazateli Janu Husovi, na jehož smrti je mu připisován podíl. Zikmundovi se od mládí říkalo"liška ryšavá".

Albert II. Habsburský (1437-1439)
Zeť  Zikmunda Lucemburského, který ho určil jako svého nástupce. Už po dvou letech vlády však zemřel na úplavici.

Ladislav Pohrobek (1453-1457)
Protože se narodil až 4 měsíce po smrti svého otce, byl nazýván Pohrobkem. Vládl už od 13 let, v 17 letech se měl oženit s francouzskou princeznou. Během příprav svatby náhle zemřel.

Jiří z Poděbrad (1458-1471)
Nepocházel z královské dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty. Stal se úspěšným králem, který vzbuzoval respekt doma i v zahraničí. Byl skvělý diplomat a vyjednavač. Měl rád husity.

Matyáš Korvín (1469-1490)
Roku 1469 byl českou a moravskou šlechtou, která odmítala vládu Jřího z Poděbrad, zvolen českým "vzdorokrálem". Jiřímu z Poděbrad tak zůstala vláda pouze nad kališnickou částí Čech.

Vladislav Jagellonský (1471-1516)
Pocházel z Polska a jako svého nástupce si ho přál Jiří z Poděbrad. Stejně jako u něj ho však katolická část šlechty neuznávala a zvolila si jako sého krále znovu Matyáše Korvína.

Ludvík Jagellonský(1516-1526)
Trůn převzal po otci ve svých deseti letech. Ludvík sídlill v uherském Budíně, do Čech zavítal jen výjimečně. Ve 20.letech se utopil v bažině po prohrané bitvě s Turkem u Moháče.

Ferdinand I.(1526-1564)
Manžel dcery Vladislava Jagellonského. Byl zastánce absolutistické vlády,kdy král není nikým omezován. Prosazoval katolickou víru a husitským městům omezoval jejich pravomoce.

Maxmilián II.(1564-1576)
Mluvil plynule několika jazyky. Narozdíl od svého otce Ferdinanda sympatizoval  s nekatolickým vyznáním. Díky svým ústupkům a kompromisům byl v Čechách oblíbený.

Rudolf II.(1576-1611)
Od mládí trpěl psychickými problémy.Přesédll do Prahy, kde se obklopil vědci, alcymisty a umělci. Praha si díky němu zlepšila mezinárodní pověst. Kvůli nemoci však postupně ztrácel vliv na své okolí.

Matyáš II.(1611-1619)
Mladší bratr Rudolfa II. Vynikal velkou ctižádostí. Blázniého bratra sesadil z českého trůnu. Nakonec se ale ukázalo, že není o nic lepší panovník. Byl slabý a nerozhodný.

Fridrich Falcký (1619-1620)
Kvůli své pouze roční vládě je známý jako "zimní král". Zvolila ho nekatolická česká šlechta, která doufala, že ji svými kontakty na nekatolické země Evropy pomůže. Nestalo se a král po prohrané bitvě na Bílé hoře přišel o trůn.

Ferdinand II. (1620-1637)
Přezdívalo se mu krvavý. Potlačoval náboženskou svobodu, pronásledoval všechny nekatolíky. Protestanskýým šlechticům zabavoval majetek, omezoval jejich práva.

Ferdinand III. (1637-1646, 1654-1657)
V době jeho vldy byly české země nejvíce postiženy třicetiletou válkou. Král významně přispěl k úspěšným mírovým jednáním,která válku ukončila.

Ferdinand IV. (1646-1654)
Byl korunován za života svého otce Ferdinanda III. K samotnému vládnutí se nikdy nedostal, protože zemřel ještě dříve než otec. Ve 21 letech podlehl neštovicím.

Leopold I. (1657-1705)
Vládl dlouhých 48 let. Hodně peněz dával na armádu. Sám osobně do války nikdy nešel.Vydal první robotní patent pro Čechy, kterým definoval vztah mezi poddnanými a vrchností.


Josef I. (1705-1711)
Ovládal 7 jazyků, komponoval hudební skladby. Snažil se o reformu rakousko uherské monarchie, kterou po svém předchůdci zdědil ve zbědovaném stavu.

Karel VI. (1711-1740)
Bratr JosefaI. Miloval španělský dvůr. Byl zapálený katolík. Horlivě bojoval proti všem nekatolickým vlivům v českých zemích. Byl poslední mužský příslušník habsburské dynastie.

Marie Terezie (1740-1780)
Jediná vládnoucí žena na českém trůně. Porodila celkem 16 dětí. Ze její vlády došlo k významným reformám v sudnictví, finančnictví a školství. Rozvíjel se průmysl.

Josef II. (1780-1790)
Velký refprmátor.Zrušil nevolnictví (nucenou práci poddaných na panském), podporoval vzdělanost i různá náboženství. Zlepšil postavení Židů. Díky jeho popularitě v českých zemích zde stoupla obliba jménem Josef.

Leopold II. (1790-1792)
Nastoupil na trůn po smrti bratra Josefa II. Nechal vrátit do Prahy svatováclavské korunovační klenoty. I on provádě reformy (zrušení trestu smrti) , ale postupně a pomaleji než jeho bratr.

František I. (1792-1835)
Byl rodinný typ a připomínal vzhledem a oblečením spíše obyčejného měšťana než císaře. Vydával se na procházky městem a  rád odpovídal lidem na pozdravy. Válčil s fransouzským císařem Napoleonem Bonapartem.

Ferdinand I. Dobrotivý (1835-1848)
Poslední korunovaný český král. Za své příjemné a laskavé chování dostal přezdívku "dobrotivý". Pražané ho ěli rádi,, na kažodenních procházkách dával dětem bonbony a chudým almužnu.

Frnatišek Josef I.(1848-1916)
Vládl rekordních 68 let. Češi mu ke konci života posměšně říkali "Starej Procházka". Byl opatrný a ochotný ke kompromisům. Oženil se s jednou z nejkrásnějších žen té doby - Alžbětou Bavorskou, přezdívanou Sissi.

Karel I. (1916-1918)
Poslední rakouský císař a český král. Statečnýý a česrný člověk, který se snažil zastavit běsnění 1.světové války. Vytvořil zákony a ministerstva, která v pozměněné podobě existují dodnes.



VYSVĚTLIVKY BAREVNÉHO ROZLIŠENÍ JMEN :


PŘEMYSLOVCI
LUCEMBURKOVÉ
HABSBURKOVÉ
JAGELLONCI
HABSBURSKO-LOTRINKÁ DYNASTIE
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 FelixR FelixR | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 14:04 | Reagovat

Máte spoustu zajímavých článků

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama